Včera se na půdě Ministerstva zdravotnictví ČR konala zajímavá diskuse k tématu umělé inteligence. Hovořilo se o nesporných přínosech a potenciálu, který tato přelomová inovace přináší specificky do zdravotnictví. Jsme na samém začátku implementace a všechna pro a proti nejsou ještě probádána. Nicméně již dnes se objevují otázky, na které se musíme snažit hledat odpověď. A další budou postupně přicházet tak, jak bude umělá inteligence zaváděna do praxe. Umělá inteligence nicméně představuje příležitost pro řešení dnešních problémů zdravotnictví – nedostatek personálních kapacit, kvalifikace, efektivita a kvalita poskytované péče. AI ve zdravotnictví má potenciál změnit způsob poskytování péče.
AI ve zdravotnictví
„Od implementace umělé inteligence očekáváme výrazné úspory ve zdravotnictví a větší prostor pro individualizovanou péči. Nejprve však musíme vyřešit otázky spojené s implementací GDPR, zejména jak správně přistupovat ke zdravotnické dokumentaci. Na nedávném setkání Světové zdravotnické organizace ve Vídni byla zdůrazněna naléhavá potřeba rychlé implementace umělé inteligence, zejména v rozvojových zemích, kvůli jejímu potenciálu výrazně snížit náklady na zdravotní péči. Česká republika chce hrát klíčovou roli v oblasti implementace umělé inteligence nejen ve zdravotnictví. Polsko navíc projevilo zájem o spolupráci, kterou vítáme. Naší prioritou zůstává digitalizace, kyberbezpečnost, prevence a včasná implementace umělé inteligence,” zahájil diskusi prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., ministr zdravotnictví.
Přínosy a potenciál umělé inteligence
První pilotní projekty ukazují, že s umělou inteligencí lze významně šetřit čas kliniků a ošetřujícího personálu. Některé aktivity se dají automatizovat, některé aplikace šetří čas, protože nabízí hodnocení, která klinik následně posoudí a validuje. Snižuje se chybovost, zvyšuje efektivita a kvalita péče. Ukázalo se, že umělá inteligence dokázala zvýšit záchyt karcinomu na základě hodnocení rentgenových snímků o více než 5 procent.
Důležité je vždy nastavit správné očekávání. Umělá inteligence rozhodně nenahrazuje práci klinických pracovníků, ale významně pomáhá v jejich práci. Některé administrativní nemedicínské činnosti lze plně automatizovat a tím zdravotník získá více času na komunikaci s pacientem.
Podmínkou úspěšné implementace umělé inteligence do praxe je nastavení správného očekávání a nezbytné školení. Všude tam, kde se podařilo proškolit většinu zdravotníků, dosahuje dramaticky lepších výsledků po implementaci umělé inteligence do praxe. Co se týče finančních úspor, musíme být trpěliví. Nemůžeme očekávat okamžitou úsporu. Jedná se spíše o investici s jistou návratností.
Prostředí nepřátelské inovacím
Dlouhá diskuse byla věnována neméně důležité problematice úhrad. Zavádět průlomové inovace do zdravotnictví nelze dělat pouze s velkým nadšením. Je potřeba najít uspokojivý model, který nastaví úhradu a nebude bránit rozvoji inovace. V první fázi by bylo potřeba zavádění inovací spíše podpořit. Až širší implementace přinese v delším časovém úseku očekávanou úsporu. Nelze očekávat okamžitý efekt. Pokud nebudou zdravotníci motivováni AI zavádět, nemůžeme očekávat její širší rozšíření v dohledné době. Inspiraci by mohla přijít z Německa, kde přicházející inovace formuluje přínos a žádá úhradu, která je mu na období 1 roku schválena. Pokud predikovaných výsledků za tento časový úsek nedosáhne, úhrada se zastaví. V opačném případě automaticky projde do systému s nastavenou úhradou. Výhodou takového řešení je i příležitost po dobu 12 měsíců získávat reálná lokální klinická data. V tuto chvíli se jeví, že je úhradový systém nastaven spíše v módu nepřátelském vůči inovacím. Držme si palce, aby došlo k nalezení uspokojivého řešení, které by vyhovovalo všem a přineslo zlepšení na poli zdravotních služeb.
#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #uměláinteligence #AI #standardizace #interoperabilita #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #EZkarta #ockoreport #PetrFoltyn
Comments