Tento přehled pokrývá základní pojmy, které jsou klíčové pro pochopení digitalizace ve zdravotnictví. Nejedná se o terminologický slovník. Tento materiál je určen čtenářům laikům a umožní jim lépe se orientovat v této oblasti a pochopit význam jednotlivých technologií a procesů. 

​

Elektronický zdravotní záznam (EHR)

Definice: Elektronický systém pro zaznamenávání, ukládání a sdílení zdravotních informací o pacientech. Význam: Umožňuje rychlý a snadný přístup k pacientovým datům pro zdravotníky a zlepšuje koordinaci péče.

​

Telemedicína

Definice: Poskytování zdravotní péče na dálku pomocí telekomunikačních technologií. Význam: Zvyšuje dostupnost lékařské péče, zejména pro pacienty v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech.

​

Interoperabilita

Definice: Schopnost různých informačních systémů, zařízení a aplikací komunikovat a sdílet data mezi sebou. Význam: Zajišťuje efektivní výměnu zdravotních informací mezi různými zdravotnickými zařízeními a systémy.

​

Kybernetická bezpečnost

Definice: Ochrana informačních systémů a dat před kybernetickými útoky, neoprávněným přístupem a jinými hrozbami. Význam: Zajišťuje, že citlivá zdravotní data jsou chráněna a bezpečně spravována.

​

Elektronický recept (e-recept)

Definice: Digitální verze tradičního papírového receptu, kterou lékař vystaví a pacient může použít v lékárně. Význam: Zjednodušuje proces předepisování léků a snižuje riziko chyb při čtení receptů.

​

Velká data (Big Data)

Definice: Velké objemy dat, které jsou analyzovány a využívány k získání poznatků a zlepšení rozhodování. Význam: Pomáhá ve zdravotnictví zlepšovat diagnostiku, léčbu a predikci zdravotních trendů.

​

MHealth (Mobile Health)

Definice: Využití mobilních zařízení, jako jsou smartphony a tablety, pro poskytování zdravotní péče a sledování zdraví. Význam: Umožňuje pacientům sledovat své zdraví, přístup k lékařským informacím a komunikaci se zdravotníky odkudkoliv.

​

Umělá inteligence (AI) ve zdravotnictví

Definice: Použití algoritmů a strojového učení k analýze zdravotních dat a zlepšení diagnostiky a léčby. Význam: Zlepšuje přesnost a efektivitu zdravotní péče, například prostřednictvím prediktivní analýzy a automatizovaných systémů.

​

RID a DRID (Resortní Identifikátor / Dočasný Resortní Identifikátor) 

RID je jednoznačný, bezvýznamový identifikátor pacienta přidělený centrálním Kmenovým registrem pacientů (KRP) po jeho ztotožnění vůči autoritativním zdrojům. Na rozdíl od významového rodného čísla neprozrazuje citlivé informace, čímž zvyšuje ochranu údajů.  
RID je identifikátorem pro účely elektronického zdravotnictví na základě zákona §2 odst. 2 325/2021 Sb. "Identifikátorem pacienta se rozumí jedinečný bezvýznamový identifikátor sloužící pro identifikaci pacienta v elektronickém zdravotnictví při poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnické dokumentaci."
DRID je dočasný identifikátor pro pacienty, které nelze ihned jednoznačně ztotožnit (např. cizinci, novorozenci); po následném ztotožnění je nahrazen plnohodnotným RID.  

 

Dočasné úložiště (dle zákona č. 325/2021 Sb.)  

Centrální, zabezpečený informační systém provozovaný Ministerstvem zdravotnictví (dle zákona č. 325/2021 Sb.), sloužící k dočasnému ukládání (standardně max. 30 dní, eŽádanky 3 roky) a bezpečné výměně elektronické zdravotnické dokumentace a dalších datových zásilek týkajících se poskytování zdravotních služeb mezi oprávněnými subjekty (poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotničtí pracovníci, pacienti, ÚZIS). Funguje jako zabezpečená výměnná síť zejména pro subjekty dosud nezapojené do Akreditované Afinitní Domény (AAfD); jeho provoz bude postupně utlumován s jejich rozvojem. 

 

eŽádanky  

 Systém pro elektronické vystavování, správu, přenos a zpracování žádostí o zdravotní služby (např. laboratorní, zobrazovací, ke specialistům) mezi oprávněnými subjekty, v souladu se zákonem č. 325/2021 Sb. Postupně do roku 2030 nahradí papírové žádanky a typicky funguje na principu neadresnosti, respektujícím svobodnou volbu poskytovatele pacientem. Od roku 2025 je připravována první verze pro laboratorní a obrazová vyšetření. Budou přístupné z informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb (pokud je bude podporovat dodavatel daného informačního systému) anebo prostřednictvím webového formuláře. 
Elektonická žádanka je pak elektonickou verzí zdravotnické dokumentace v soulasu s přílohou I. Vyhlášky 444/2024 (Vyhláška o zdravotnické dokumentaci), která je předmětem  přenosu a zpracování v systému eŽádnaky 
 

Akreditované afinitní domény (AAfD)  

Bezpečné digitální platformy (výměnné sítě) propojující PZS a jejich informační systémy za účelem standardizované, interoperabilní a bezpečné výměny elektronických zdravotních záznamů (EHR), tedy zejména elektronické zdravotnické dokumentace. Fungují na decentralizovaném principu, řídí se závaznými národními Standardy elektronického zdravotnictví a každá AAfD podléhá akreditaci MZČR. Představují klíčovou infrastrukturu pro dlouhodobé sdílení EHR v ČR i přeshraničně. 
Jejich síť bude vznikat od roku 2026 a bude se postupně rozšiřovat po celé ČR. 

 

Služby vytvářející důvěru  

Soubor centrálních služeb elektronického zdravotnictví zajišťujících autenticitu, integritu a právní závaznost elektronických dokumentů a transakcí. Zahrnují vydávání a ověřování elektronických podpisů, pečetí, časových razítek a certifikátů pro bezpečnou autentizaci, čímž poskytují záruku původu a neměnnosti elektronické zdravotnické dokumentace. Jsou nezbytné pro právní platnost elektronických úkonů a představují státem garantovanou alternativu komerčním službám. 

 

Žurnál činností  

Centrální služba elektronického zdravotnictví určená k bezpečnému a nezměnitelnému zaznamenávání (logování) definovaných událostí a zejména přístupů k elektronickým zdravotním záznamům a službám elektronického zdravotnictví (včetně přístupů v rámci AAfD). Využívá standardizované formáty (např. ATNA) a zajišťuje transparentnost a zpětnou kontrolu (traceabilitu) nad prací s daty. 

 

Centrální služby elektronického zdravotnictví  

Soubor základních infrastrukturních a funkčních komponent poskytovaných Ministerstvem zdravotnictví (resp. NCEZ), které tvoří technické jádro ekosystému elektronického zdravotnictví v ČR. Patří sem Kmenové registry, Dočasné úložiště, Žurnál činností, Služby vytvářející důvěru, Katalog služeb. Zajišťují základní sdílené funkce (identifikace, logování, důvěra, notifikace), interoperabilitu a bezpečnost pro celý systém. 

 

EHR (Electronic Health Record) a Prioritní EHR   

Elektronické zdravotní záznamy pacienta jsou digitální verze zdravotních informací pacienta, která je spravována a bezpečně sdílena v rámci zdravotnických systémů. V ČR se dle zákonné definice používá termín zdravotnická dokumentace vedená v elektronické formě. Prioritní EHR jsou specifické typy EHR (definované Standardy elektronického zdravotnictví a EU požadavky), jejichž standardizovaná výměna je klíčová pro kontinuitu péče. Patří sem: Pacientský souhrn, Propouštěcí zpráva, Výsledky laboratorního vyšetření, Zpráva ze zobrazovacího komplementu, Zpráva záznamu o výjezdu ZZS. 
V rámci Evropské unie jsou prioritní kategorie EHR definovány jako specifické typy zdravotních záznamů, jejichž přeshraniční interoperabilita je nezbytná pro zajištění bezpečné a efektivní péče o pacienty v rámci jednotného evropského prostoru elektronického zdravotnictví (EHDS). Tyto kategorie stanovuje Evropská komise a jejich technická specifikace je harmonizována např. prostřednictvím iniciativy MyHealth@EU. 
V České republice jsou prioritní EHR definovány jako specifické typy elektronicky vedené zdravotnické dokumentace, které mají klíčový význam pro sdílení mezi poskytovateli péče, a jejichž výměna má probíhat podle závazných technických a datových standardů stanovených Ministerstvem zdravotnictví ČR. 

Tato kategorizace vychází ze strategie elektronizace zdravotnictví ČR a odpovídajících standardizačních dokumentů. Cílem je zajistit interoperabilitu a kontinuitu péče jak v národním, tak evropském kontextu. 

 

Standardy elektronického zdravotnictví  

Závazná pravidla, technické specifikace, klasifikace, nomenklatury a postupy vydávané Ministerstvem zdravotnictví (dle zákona č. 325/2021 Sb.), které definují, jak mají systémy EZ fungovat a jak má probíhat výměna zdravotnických dat v ČR. Určují datové formáty (např. FHIR), komunikační protokoly, bezpečnostní požadavky a fungování služeb (AAfD, eŽádanky atd.), čímž zajišťují technickou a sémantickou interoperabilitu. 

 

Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (NCPeH)  

Centrální technický a organizační uzel (brána) v ČR, který umožňuje a řídí bezpečnou přeshraniční výměnu vybraných zdravotnických dat (např. Pacientských souhrnů, eReceptů) s ostatními členskými státy EU. Funguje v rámci evropské infrastruktury MyHealth@EU a propojuje národní systémy (např. AAfD, Dočasné úložiště) s touto evropskou sítí pro zajištění přeshraniční péče.  

 

Přeshraniční výměna zdravotnické dokumentace  

Proces bezpečného sdílení vybraných elektronických zdravotních záznamů (typicky Pacientský souhrn, eRecept) mezi poskytovateli zdravotní péče z různých členských států EU. Probíhá prostřednictvím Národních kontaktních míst (NCPeH) jednotlivých zemí, využívá standardizované formáty a zabezpečenou síť MyHealth@EU pro zajištění kontinuity péče občanů při pohybu v EU.  

 

Interoperabilita  

Schopnost různých informačních systémů a aplikací ve zdravotnictví vzájemně komunikovat, vyměňovat si data a efektivně je využívat při zachování původního významu. Zahrnuje technickou (formáty, protokoly), sémantickou (význam dat), organizační a legislativní úroveň. Je zajištěna dodržováním Standardů elektronického zdravotnictví a je základním předpokladem pro fungování elektronického zdravotnictví. 

 

Národní portál elektronického zdravotnictví (NPEZ)  

Centrální webová brána poskytující jednotný a zabezpečený přístup ke službám elektronického zdravotnictví pro občany (pacienty) i zdravotnické profesionály. Slouží jako jednotné místo pro přihlášení (např. Identitou občana) a umožní přístup k funkcím jako je prohlížení elektronické zdravotnické dokumentace, správa souhlasů, přehled eŽádanek atd. Dostupnost služeb a údajů se bude postupně rozšiřovat.  

 

EZ Karta  

Mobilní aplikace sloužící jako osobní digitální zdravotní profil pacienta a dalším systémům elektronického zdravotnictví. Po bezpečném přihlášení postupně umožní přístup k vybraným zdravotním údajům (očkování, eŽádanky, výsledky, zprávy) a službám (správa kontaktních údajů). Její funkčnost a dostupnost údajů se bude s rozvojem služeb elektronického zdravotnictví rozšiřovat. 

 

Kmenové registry  

Centrální, autoritativní registry spravované dle zákona č. 325/2021 Sb., tvořící základní pilíř identifikace v rámci elektronického zdravotnictví. Zahrnují zejména Kmenový registr pacientů (KRP – spravuje RID/DRID), Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb (KRPZS) a Kmenový registr zdravotnických pracovníků (KRZP). Slouží k jednoznačné identifikaci a validaci klíčových subjektů (pacienti, poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotničtí pracovníci) a poskytují důvěryhodná data pro ověřování v systému elektronického zdravotnictví. 

​

Blockchain ve zdravotnictví

Definice: Technologie decentralizované a bezpečné správy dat, která umožňuje transparentní a nezměnitelné záznamy. Význam: Zvyšuje bezpečnost a integritu zdravotních záznamů a usnadňuje jejich sdílení.

​

Elektronická identifikace (eID)

Definice: Digitální identifikační systém, který umožňuje bezpečný přístup k elektronickým službám a zdravotním informacím. Význam: Zajišťuje bezpečné ověření identity pacientů a zdravotníků v digitálním prostředí.

​

Internet věcí (IoT) ve zdravotnictví

Definice: Síť propojených zařízení a senzorů, které shromažďují a vyměňují zdravotní data. Význam: Umožňuje monitorování zdravotního stavu v reálném čase a zlepšuje péči o pacienty prostřednictvím chytrých zdravotnických zařízení.

​

Cloud computing ve zdravotnictví

Definice: Použití internetových služeb k ukládání, správě a zpracování zdravotních dat. Význam: Poskytuje flexibilní a škálovatelná řešení pro správu zdravotnických informací a umožňuje přístup k datům odkudkoliv.

​

Personalizovaná medicína

Definice: Lékařský přístup, který využívá genetické, environmentální a životní údaje k přizpůsobení léčby jednotlivým pacientům. Význam: Zlepšuje účinnost léčby a minimalizuje vedlejší účinky tím, že přizpůsobuje léčbu individuálním potřebám pacientů.

​

​

​

​