Digitalizace zdravotnictví – co přinese rok 2026

Záznam webináře Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), který proběhl 11. listopadu, je již dostupný online. Diskuse zástupců NCEZ, ÚZIS a Svazu zdravotních pojišťoven ukázala, že od roku 2026 začne české zdravotnictví vstupovat do nové fáze digitalizace – promyšlené, systémové a dlouhodobě udržitelné. Milník 1. ledna 2026 nepředstavuje jen technickou změnu, ale začátek hlubší proměny fungování celého systému. Nové technologie, legislativa i standardy péče se propojují do jednoho celku, který má sloužit lékařům, pacientům i státu.

Nové základy digitalizace

Podle Petra Foltýna, ředitele NCEZ, je současná transformace výsledkem dlouhodobých příprav, které se nyní spojují do konkrétních projektů. Klíčovými impulzy se staly dostupné financování, rostoucí očekávání veřejnosti a potřeba sjednotit postupy mezi institucemi. „Digitalizace zdravotnictví musí být stabilní proces, který pokračuje bez ohledu na změny vedení. Jen tak vytvoříme prostředí připravené na evropský rámec EHDS,“ zdůraznil.

Významnou součástí příprav jsou kmenové registry – pacientů, zdravotnických pracovníků a poskytovatelů – a také standardy elektronického zdravotnictví, které sjednotí způsob vedení a sdílení elektronické zdravotnické dokumentace. Technický standard telemedicínských zdravotních služeb byl zveřejněn ve Věstníku MZ; další standardy zdravotnické dokumentace NCEZ připravuje a vycházejí z koncepce interoperability a technických požadavků zavedených v této oblasti.

Legislativa a nové nástroje

Jak uvedla Vladimíra Těšitelová z ÚZIS, od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Novela rozvíjí kmenové registry a vytváří právní rámec pro nové komponenty digitálních služeb, například eŽádanku (elektronickou žádanku), EZKartu či registr oprávnění. Cílem je nebudovat paralelní svět, ale elektronicky propojovat a zefektivňovat procesy, které ve zdravotnictví už existují, včetně bezpečného řízení přístupů k údajům.

Podrobnější metodické a technické požadavky vysvětlují Standardy elektronického zdravotnictví, které Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje prostřednictvím Věstníku a na webu Národního centra elektronického zdravotnictví.

Koordinace a inspirace ze zahraničí

Jak uvedl Michal Opatřil, česká digitalizace se inspiruje Rakouskem, Polskem a severskými zeměmi, avšak žádný model nelze jednoduše převzít. „Každý stát má jinou kulturu i legislativní rámec. Musíme vycházet z našich zkušeností a možností,“ uvedl. Důležitým předpokladem úspěchu je podle něj spolupráce mezi institucemi – ministerstvem, pojišťovnami, IT dodavateli i odbornou veřejností.

Přínos pro praxi

Jitka Vojtová za Svaz zdravotních pojišťoven zdůraznila, že eŽádanka umožní průběžně sledovat dostupnost péče a lépe plánovat kapacity. Sdílení klíčových informací napříč systémem má zrychlit předávání dat mezi jednotlivými články péče a snížit administrativní zátěž. Nasazování nových služeb bude probíhat postupně, v rámci pilotních projektů a s metodickou podporou NCEZ, aby se nástroje bezpečně integrovaly do stávající infrastruktury.

Směr k Evropskému prostoru pro zdravotní data

Připravované změny jsou zároveň krokem k budoucí kompatibilitě s Evropským prostorem pro zdravotní data (EHDS). Nařízení EU o EHDS vstupuje v platnost v roce 2025 a jeho implementace bude postupná po jednotlivých typech zdravotnické dokumentace. Česká republika si tak vytváří pevné základy pro budoucí interoperabilitu a propojení s evropskými systémy.

#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #standardizace #interoperabilita #nemocnice #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #EZkarta #PetrFoltyn #NárodníStrategieElektronickéhoZdravotnictví #NCEZ #MichalOpatřil #VladimíraTěšitelová #JitkaVojtová #Svazzdravotníchpojišťoven