Projekty v rámci výzvy NPO 22 / IROP v oblasti interoperability – záznam webináře 3

 

Interoperabilita ve zdravotnictví vstupuje do další fáze. Testování ukazuje připravenost systémů i důležitost správného nastavení

Třetí webinář pro poskytovatele zdravotních služeb věnovaný projektům v rámci výzvy NPO 22 / IROP se zaměřil především na praktické otázky testování, připojování a ověřování interoperability nemocničních informačních systémů. Hlavním tématem bylo nejen technické napojení na centrální služby elektronického zdravotnictví, ale také širší smysl celého procesu: zajistit, aby zdravotnická dokumentace vznikala ve standardizované podobě, byla bezpečně sdílena a skutečně podporovala kontinuitu péče mezi jednotlivými poskytovateli.

https://www.youtube.com/watch?v=1iqZRiZrIp0

Na úvod zaznělo, že povinnost dodržovat standardy elektronického zdravotnictví vychází přímo ze zákona o elektronizaci zdravotnictví. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni tyto standardy naplňovat, a to prostřednictvím svých informačních systémů a jejich dodavatelů. Ministerstvo zdravotnictví současně standardy vydává a zveřejňuje jejich technické popisy i související implementační specifikace. Právě tato oblast je nyní klíčová nejen z pohledu legislativního souladu, ale i z hlediska plnění podmínek dotačních programů, zejména výzvy NPO 22.

Velká část webináře byla věnována tomu, jak jsou v celém procesu rozdělené role. Odpovědnost za splnění podmínek nesou samotní poskytovatelé zdravotních služeb, typicky nemocnice, které o podporu žádaly. Ty zároveň realizují potřebné kroky prostřednictvím svých dodavatelů nemocničních informačních systémů. Národní centrum elektronického zdravotnictví v tomto procesu vystupuje jako odborný partner a koordinátor. Poskytuje metodickou podporu, pomáhá zprostředkovávat komunikaci mezi nemocnicemi, výrobci softwaru a provozovateli centrálních služeb a snaží se urychlit řešení praktických problémů, které při implementaci vznikají.

Důležitým sdělením bylo, že centrální služby elektronického zdravotnictví jsou již v provozu a v praxi fungují. Přes portál už byly vystaveny tisíce elektronických dokumentů, například pro účely zbrojních či řidičských průkazů, stejně jako první elektronické žádanky v obecném režimu nebo pro fyzioterapii. Aktuální etapa tak není o ověřování, zda služby existují a fungují, ale o jejich integraci do nemocničních informačních systémů. Cílem je, aby se standardizovaná elektronická dokumentace vytvářela automaticky přímo v prostředí poskytovatele a mohla být bezpečně předávána prostřednictvím centrálních služeb dalším subjektům.

Právě testování hraje v této fázi zásadní roli. Podle prezentovaných zkušeností se v současnosti testují konkrétní instalace informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů. Jakmile se podaří otestovat jednoho či dva poskytovatele používající stejný software, další implementace bývají výrazně jednodušší, protože základní chyby nebo nejasnosti se podaří odstranit už v prvních kolech. Testovací okna mají nyní délku přibližně jedné hodiny a jejich cílem není formální prezentace bez chyb, ale skutečné ověření funkčnosti konkrétního řešení v konkrétním prostředí.

Součástí testování je například ověření napojení na kmenové registry, ztotožnění pacienta a zdravotnického pracovníka, vytvoření dokumentů podle vydaných standardů a jejich uložení či předání prostřednictvím příslušných centrálních služeb. Po skončení samotného online testování následují ještě tzv. potestovací aktivity. Poskytovatel předává balíček výstupů, například logy, screenshoty nebo další technické podklady, které následně procházejí odbornou kontrolou z hlediska formální i obsahové správnosti. Na základě toho vzniká protokol z testování a následně potvrzení o splnění podmínek, které slouží jako podklad pro doložení naplnění indikátorů vůči poskytovateli dotace.

Webinář zároveň ukázal, že nejde jen o formální kontrolu naplnění projektu. Hlavním cílem je zachytit případné nedostatky včas, tedy ještě předtím, než se systém začne ve velkém používat v produkčním prostředí. Jako příklad zazněla situace, kdy byl v adresním poli dokumentu uveden pouze název ulice bez čísla popisného nebo obce. Na první pohled drobná chyba může v praxi způsobit problémy při sdílení nebo automatickém zpracování dokumentace. Testování proto pomáhá odstranit „dětské nemoci“ a zajistit, že dokumenty budou od začátku vytvářeny ve správné a interoperabilní podobě.

Významným tématem byla také validace dokumentů. V diskusi zazněl dotaz, zda budou mít výrobci a poskytovatelé k dispozici konkrétní validační nástroje pro kontrolu správnosti obsahu dokumentů. Odpověď potvrdila, že se počítá se zpřístupněním nástrojů, které umožní ověřovat sémantickou i technickou správnost dokumentů, a jako základ byl zmíněn nástroj Gazelle využívaný i v evropském přeshraničním prostředí. Vedle toho se však rozlišuje mezi dvěma rovinami kontroly: jednou je ověření integrity dokumentu, podpisů, časových razítek a bezpečnostních prvků, druhou je validita z pohledu struktury a souladu s FHIR standardy. Právě tato oblast bude dále upřesňována a rozvíjena tak, aby měli dodavatelé i poskytovatelé k dispozici co nejpraktičtější podporu.

Zazněly i dotazy týkající se certifikátů a zveřejňování seznamu zapojených subjektů. Bylo vysvětleno, že v prostředí elektronického zdravotnictví existuje více druhů certifikátů – pro autentizaci a autorizaci v testovacím i produkčním prostředí, pro podepisování dokumentů i pro samotné zdravotnické pracovníky. Jednotný seznam proto není jednoduché interpretovat bez širšího kontextu. Národní centrum nicméně plánuje zveřejňovat informace o počtu zapojených subjektů i o vydaných potvrzeních a prohlášeních o shodě, jakmile bude dokončena první vlna administrativního zpracování.

Pozitivním zjištěním z dosavadního průběhu je, že nemocniční informační systémy jsou na implementaci obecně dobře připravené. V některých případech už bylo možné sledovat napojení mezi testovacím prostředím nemocnice a produkčními registry, jinde se čeká na interní administrativní schválení aktualizací před přechodem do ostrého provozu. Jakmile k němu dojde, jedním z důležitých ukazatelů bude výskyt reálných dokumentů, zejména propouštěcích zpráv, v dočasném úložišti. Právě propouštěcí zpráva byla opakovaně zmiňována jako typický a prakticky nejlépe uchopitelný dokument, na němž lze funkčnost interoperability dobře ověřit.

Závěr webináře se nesl v důrazu na smysl celého projektu. Nejde jen o splnění dotačních podmínek, regulatorních požadavků nebo technických standardů. Skutečným cílem je zajistit, aby zdravotnická dokumentace byla dostupná ve správný čas, na správném místě a ve správné podobě. Pokud pacient ztratí papírovou propouštěcí zprávu, měl by ji další poskytovatel najít elektronicky. Pokud si ji načte do svého systému, měla by se zobrazit bez chyb, bez ručních zásahů a bez rizika zkreslení obsahu. Právě v tom spočívá praktický přínos interoperability pro kontinuitu a bezpečnost péče.

Celý proces tak představuje významný krok českého zdravotnictví směrem k reálně fungující elektronické výměně zdravotnické dokumentace. Podle vyznění webináře je nyní důležité pokračovat v intenzivní spolupráci mezi poskytovateli, dodavateli softwaru a státními institucemi, aby se podařilo přenést testované funkce co nejrychleji a co nejspolehlivěji do běžného provozu. První výsledky ukazují, že tento posun je reálný a že elektronické zdravotnictví začíná nabývat konkrétní, každodenně využitelné podoby.

Praktické informace pro zdravotníky

Pokud budete mít dotazy, můžete využít: Informační linku 1221, která je k dispozici v pracovní dny od 8 do 19 hod. nebo využijte e-mail: CSEZ@mzd.gov.cz

Návody k použití jednotlivých služeb elektronického zdravotnictví naleznete ZDE.

Standardy elektronické zdravotnické dokumentace jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na webových stránkách NCEZ.

#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #standardizace #interoperabilita #nemocnice #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #elektronickazdravotnickadokumentace #nemocnice #poskytovatelpéče #EZkarta #NCEZ #NPO22 #IROP