Konference Národní dialog pro digitalizaci

Ambulantní péče v centru digitalizace. Konference Národní dialog pro digitalizaci otevřela témata dokumentace, telemedicíny i AI

Digitalizace zdravotnictví nebude fungovat bez ambulantní sféry. Právě na její roli se zaměřila konference Národní dialog pro digitalizaci, která proběhla 5. března 2026 v Praze. Diskuse se soustředila na tři hlavní témata: elektronickou zdravotnickou dokumentaci, telemedicínu a využití umělé inteligence v ambulantní praxi.

Odborným moderátorem konference byl Michal Opatřil, odborný konzultant Ministerstva zdravotnictví pro oblast elektronizace zdravotnictví. Do diskuse se zapojili zástupci zdravotnických organizací, technologických firem, pacientských organizací i státní správy. Úvodního panelu se účastnil také Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ).

Formát konference byl postaven na krátkých reakcích panelistů a otevřené debatě o tom, jaké konkrétní kroky mohou digitalizaci zdravotnictví posunout v nejbližších letech.

Digitalizace se musí týkat celého systému

Úvodní panel otevřel otázku, jaké změny mohou digitalizaci zdravotnictví posunout v krátkém horizontu. Diskuse ukázala, že digitalizace nemůže zůstat pouze na úrovni velkých nemocnic.

Shoda panovala na tom, že digitalizace musí propojit celý systém zdravotní péče, od velkých nemocnic až po malé ambulance. Právě v ambulantní sféře se přitom podle panelistů potkává potřeba lepší návaznosti péče, srozumitelnějších pravidel i menší administrativní zátěže.

Ředitel NCEZ Petr Foltýn v diskusi zdůraznil potřebu posílit komunikaci s ambulantním sektorem a připravit zázemí pro změny, které budou v dalších letech přicházet. V debatě zaznívala také potřeba kontinuity, předvídatelného prostředí a spolupráce napříč zdravotnictvím.

Součástí úvodního panelu byl i pohled pacientských organizací, které upozornily na význam edukace pacientů. Pokud mají digitální služby skutečně fungovat, musí jim pacienti rozumět a umět je používat.

Elektronická dokumentace jako základ sdílení dat

Jedním z hlavních témat konference byla elektronická zdravotnická dokumentace. Druhý blok se věnoval tomu, proč je potřeba začít s jejím systematickým zaváděním co nejdříve a jaké překážky dnes praxi nejvíc brzdí.

V diskusi zaznívalo, že klíčová není jen samotná digitalizace záznamů, ale především schopnost jednotlivých systémů spolu komunikovat a bezpečně si předávat data. Zdravotníci v praxi často narážejí na situace, kdy musí opakovaně zapisovat stejné informace nebo přenášet data mezi různými systémy. Právě omezení duplicit a lepší interoperabilita patřily mezi nejčastěji zmiňované priority.

Řeč byla i o tom, že nové nástroje musí být pro zdravotníky jednoduché, praktické a srozumitelné. Jinak hrozí, že digitalizace bude v ordinacích vnímána jako další povinnost navíc místo skutečné podpory každodenní práce.

Telemedicína jako součást organizace péče

Další blok konference byl věnován telemedicíně. Diskuse se zaměřila na to, jak ji smysluplně zapojit do primární péče, kde má být hranice mezi distanční a osobní péčí a jak nastavit procesy tak, aby telemedicína zdravotníky nezatěžovala, ale pomáhala jim.

Zaznívalo, že telemedicína může dobře fungovat zejména tam, kde je jasně určený účel, odpovědnost a metodický postup. Důležitou roli hraje triáž pacientů, zapojení sester nebo case managerů i to, aby lékař měl možnost rozhodnout, kdy je distanční kontakt vhodný a kdy už je potřeba osobní vyšetření.

Diskuse se dotkla také financování telemedicínských služeb a jejich postavení v systému úhrad. Vedle technologické připravenosti se tak řešila i ekonomická a organizační stránka celého modelu.

Umělá inteligence v ambulantní praxi

Závěrečný blok konference se věnoval využití umělé inteligence v ambulantní praxi. Tématem byly praktické scénáře využití, bezpečnost práce s daty i otázka, v jakých situacích už musí být software posuzován jako zdravotnický prostředek.

V debatě zaznívalo, že umělá inteligence už dnes může pomáhat například při práci s dokumentací, shrnování textů nebo třídění informací. Zároveň ale účastníci upozorňovali, že její využití musí mít jasná pravidla, bezpečné technické prostředí a srozumitelné metodické vedení pro zdravotníky v terénu.

Právě potřeba praktických mantinelů, vzdělávání a nízkoprahových doporučení patřila mezi důležité body celé debaty. Cílem není přidávat další nejistotu, ale nabídnout nástroje, které budou v praxi skutečně použitelné.

Důležitá je kontinuita a spolupráce

V závěrečné reflexi prvního panelu zaznívala vedle konkrétních návrhů také slova jako „naděje“, „pozitivní očekávání“ nebo „optimistická naděje“. Vladimíra Těšitelová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR uvedla: „Cítím se tady dobře z prostého důvodu, že v tom člověk není sám. Kooperace je hrozně důležitá.“

Právě důraz na spolupráci, kontinuitu a praktické dopady pro zdravotníky i pacienty se konferencí prolínal napříč všemi bloky.

Konferenci pořádala společnost EEZY Events & Education, odborným garantem byla Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ) a akce proběhla pod záštitou Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ).

#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #standardizace #interoperabilita #nemocnice #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #EZkarta #PetrFoltyn #ElektronickáZdravotnickáDokumentace #NCEZ #EZD