eŽádanky jako nástroj mezioborové spolupráce

Elektronické žádanky jsou součástí elektronizace zdravotnictví a slouží k předávání indikací a klinických informací mezi poskytovateli zdravotních služeb. Webinář Národního centra elektronického zdravotnictví se 10. 2. zaměřil na jejich praktické fungování, medicínský význam i zkušenosti z aktuálního provozu.  

Webinářem provázel odborný moderátor Jan Šlajs. Hlavním řečníkem byl Michal Opatřil, konzultant Ministerstva zdravotnictví ČR.  

https://www.youtube.com/watch?v=fhuM1ppIDZ8

eŽádanka jako součást zdravotnické dokumentace 

Žádanka je plnohodnotnou součástí zdravotnické dokumentace. Představuje formální předání indikace dalšímu poskytovateli péče a současně je podkladem pro úhradu výkonu i případné revizní řízení. 

V diskusi zaznělo, že v praxi bývá žádanka často vnímána jako administrativní zátěž. Z pohledu klinické práce však plní důležitou roli – předává informace, které jsou zásadní pro kontinuitu péče. 

Elektronická podoba přináší větší čitelnost a jednoznačnost údajů. Systém pomáhá s kontrolou základních formálních náležitostí, například čtyřmístné klasifikace diagnózy, odpovědnost za správnost vyplnění však nadále nese vystavující poskytovatel. Zároveň umožňuje sledovat celý proces od vystavení až po uplatnění. Po uplatnění je eŽádanka vyblokována, což omezuje riziko duplicitního využití u více poskytovatelů. 

Při vystavení se část údajů o pacientovi načítá z kmenových registrů, což snižuje administrativní zátěž a omezuje chybovost. 

Adaptační fáze a souběh s listinnou formou 

eŽádanky jsou v současnosti v adaptační fázi a fungují paralelně s listinnou formou. Využívání je v této fázi dobrovolné, mimo jiné i s ohledem na probíhající technickou integraci do informačních systémů poskytovatelů. 

Současný formulář vychází z papírové podoby, aby byl přechod pro praxi srozumitelný a provozně zvládnutelný. Zároveň probíhá integrace do ambulantních a nemocničních informačních systémů ve spolupráci s dodavateli. 

Zaznělo také důležité praktické upozornění: po dobu souběhu elektronické a listinné formy je nutné eŽádanku vytisknout a parafovat, aby měla platnost zdravotnické dokumentace i pro pracoviště, která zatím elektronický systém nevyužívají. 

Listinná žádanka je nadále legální formou vystavení. 

Přístup přes Portál eZdraví a kontext poskytovatele 

eŽádanky lze vystavovat prostřednictvím informačního systému poskytovatele nebo přes Portál eZdraví. 

Při přihlášení je nutné vstupovat jako zdravotnický pracovník a v kontextu konkrétního poskytovatele zdravotních služeb. V praxi může docházet k chybám, pokud se uživatel přepne do role pacienta místo role zdravotníka. Výběr správného kontextu poskytovatele je klíčový pro správné vystavení eŽádanky. 

Přihlášení aktuálně probíhá prostřednictvím prostředků Národní identitní autority, například bankovní identity. V diskusi zaznělo, že do budoucna je zvažováno i přihlášení prostřednictvím certifikátů, které jsou ve zdravotnictví běžně využívány. 

Delegovaný režim u FT žádanek 

Od 1. ledna 2025 je možné u fyzioterapeutických eŽádanek využít delegovaný režim. Indikující lékař stanoví základní rámec a konkrétní postup terapie je v odpovídajícím rozsahu ponechán na kvalifikovaném fyzioterapeutovi. 

Delegovanou žádanku může realizovat pouze fyzioterapeut splňující stanovenou odbornou způsobilost. 

Od 1. ledna 2026 přibyla možnost uvést, že indikace nemá být upravována. Tato volba je určena zejména pro situace, kdy je nutné zachovat přesně stanovený rozsah terapie, například u pooperačních stavů nebo u pacientů s vyšším rizikem komplikací. Pokud pole není zaškrtnuto, zůstává prostor pro odborné posouzení a úpravu postupu ze strany fyzioterapeuta. 

Uplatnění eŽádanky a práce s identifikátorem 

Každá eŽádanka obsahuje identifikátor ve formě čísla nebo QR kódu. Pacient jej může mít vytištěný, zaslaný e-mailem nebo uložený v aplikaci. 

Při uplatnění u poskytovatele dojde k jejímu vyblokování, takže ji nelze použít opakovaně. Indikující lékař je informován o tom, že eŽádanka byla uplatněna, a získává tak přehled o návaznosti péče. 

Bylo zdůrazněno, že k vyblokování dochází v okamžiku uplatnění výkonu, nikoli pouze při objednání pacienta. Systém automaticky neřeší překročení doby platnosti eŽádanky – odpovědnost za její posouzení nese poskytovatel. Ten může eŽádanku v odůvodněných případech odmítnout nebo vrátit k doplnění. 

V praxi lze při práci s identifikátorem postupovat obdobně jako u eReceptu – pokud pacient identifikátor nemá k dispozici, lze jej dohledat na základě jeho identifikačních údajů. 

Předávání výsledků a existující komunikační sítě 

eŽádanka slouží primárně k odeslání požadavku na výkon. Předávání výsledků vyšetření nadále probíhá prostřednictvím zavedených komunikačních kanálů používaných ve zdravotnictví. 

Systém umožňuje připojit přílohu i v rámci eŽádanky, ale není koncipován jako náhrada všech existujících výměnných sítí. Bylo zdůrazněno, že digitalizace má respektovat zavedené pracovní postupy a postupně je propojovat, nikoli je náhle nahrazovat. 

Kvalita sdílených informací a riziko zahlcení 

Elektronické prostředí umožňuje sdílet velké množství dat. Diskuse se věnovala i riziku informačního zahlcení. 

Zaznělo, že příliš rozsáhlé dokumenty nejsou v běžné klinické praxi efektivně využívány. Pro kontinuitu péče je podstatné předávat informace přehledně, strukturovaně a s důrazem na klinicky relevantní skutečnosti. 

Strukturované předávání informací – model SBAR 

Jako praktický nástroj byl zmíněn model SBAR (Situation, Background, Assessment, Recommendation). Tento rámec umožňuje systematicky předat aktuální situaci pacienta, relevantní kontext, vlastní klinické zhodnocení i očekávaný cíl nebo další postup. 

Takto strukturovaná komunikace podporuje srozumitelnost sdělení a přispívá ke kvalitnější mezioborové spolupráci. 

Pilotní zapojení a další vývoj 

Do rozvoje eŽádanek jsou zapojeny pilotní skupiny poskytovatelů zdravotních služeb. Poskytovatelé mohou systém začít využívat již nyní, případně se zapojit do užší spolupráce formou pilotního testování. 

Další vývoj bude probíhat postupně, v návaznosti na zkušenosti z praxe a ve spolupráci s odbornou komunitou i dodavateli systémů. 

Zavádění elektronických nástrojů ve zdravotnictví je dlouhodobý proces. Cílem je posílit kontinuitu péče a kultivovat mezioborovou komunikaci v digitálním prostředí. 

Zkušenosti z prvních týdnů provozu ukazují, že eŽádanky a Elektronické lékařské posudky se stávají součástí každodenní praxe. Další úpravy vycházejí z konkrétních technických zkušeností a zpětné vazby zdravotníků. Hlavním kritériem zůstává srozumitelnost systému, jednoduchost práce a zachování plynulosti péče o pacienty. Přehledné informace k nástrojům elektronického zdravotnictví, aktuální metodické materiály, návody, odpovědi na časté dotazy i záznamy webinářů jsou k dispozici na stránce digitalizovanezdravi.cz.

Praktické informace pro zdravotníky

Pokud budete mít dotazy, můžete využít: Informační linku 1221, která je k dispozici v pracovní dny od 8 do 19 hod. nebo využijte e-mail: CSEZ@mzd.gov.cz

Návody k použití jednotlivých služeb elektronického zdravotnictví naleznete ZDE.

Standardy elektronické zdravotnické dokumentace jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na webových stránkách NCEZ.

#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #standardizace #interoperabilita #nemocnice #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #elektronickazdravotnickadokumentace #nemocnice #poskytovatelpéče #EZkarta #NCEZ #MichalOpatřil #JanPřáda #JitkaVojtová #MiroslavŠimek #EvaVidová