Projekty v rámci výzvy NPO 22 / IROP v oblasti interoperability – záznam webináře 2

Druhý webinář pro poskytovatele zdravotních služeb se věnoval aktuálnímu stavu projektů interoperability realizovaných v rámci výzvy NPO 22 / IROP. Hlavním tématem bylo zejména testování napojení poskytovatelů a jejich informačních systémů na centrální služby elektronického zdravotnictví, první zkušenosti z již proběhlých testovacích oken a také upřesnění dalšího postupu, který je potřeba stihnout v následujících týdnech.

Úvodem zaznělo, že cílem webináře je sdílet praktické poznatky z prvních testování a zároveň sjednotit očekávání mezi poskytovateli zdravotních služeb, jejich dodavateli nemocničních informačních systémů a týmem NCEZ. Právě tato trojice tvoří základ celého procesu. Testování totiž není pouze technickou záležitostí na straně centrálních systémů, ale vyžaduje úzkou koordinaci mezi nemocnicí, dodavatelem softwaru a odbornými pracovníky NCEZ.

https://www.youtube.com/watch?v=RjO72x41U2Q

Jako klíčový informační zdroj byly znovu zdůrazněny stránky Confluence, které nyní slouží jako hlavní a nejaktuálnější místo pro publikaci dokumentace, pravidel, změn i odpovědí na časté dotazy. V aktuálním období zavádění nového systému je právě tato operativnost zásadní, protože oficiální publikační procesy na jiných platformách nejsou schopny reagovat dostatečně rychle. Současně se připravuje rozšíření sekce nejčastějších otázek tak, aby se do ní postupně promítaly odpovědi na dotazy přicházející přes helpdesk i další komunikační kanály.

Podstatná část webináře byla věnována samotnému testovacímu procesu. Ten začíná formální žádostí poskytovatele, která má být zaslána na podatelnu a současně i přímo kontaktní osobě na straně NCEZ, aby bylo možné bez prodlení zahájit operativní komunikaci s nemocnicí i jejím IT týmem. Následně se domlouvá konkrétní testovací okno. Cílem je otestovat vždy alespoň jednu nemocnici od každého významného dodavatele nemocničního informačního systému a poté postupovat dál v rámci stejného softwarového řešení. Časový harmonogram je přitom velmi napjatý, protože projekty musí být dotaženy do konce května.

Samotné testování probíhá online, zpravidla prostřednictvím platformy Teams, a je rozděleno do několika částí. První oblast se týká práce se zdravotnickou dokumentací a dočasným úložištěm. V rámci testovací schůzky poskytovatel na sdílené obrazovce předvádí vytváření a ukládání vybraných typů dokumentů, jako jsou například propouštěcí zprávy, pacientský souhrn, zprávy z laboratorního vyšetření či v případě zdravotnické záchranné služby zprávy o výjezdu. Dokumenty se následně zasílají do dočasného úložiště a kontroluje se jejich správné zobrazení i technická validita.

Druhou oblastí jsou technické testy centrálních služeb. Ověřuje se například práce s kmenovým registrem pacientů, zakládání nových identit v případě cizinců nebo novorozenců, vyhledávání poskytovatelů zdravotních služeb v registrech, práce s notifikacemi nebo využití terminologických služeb. V případě terminologického serveru zaznělo, že jeho online provoz je zatím provizorně nahrazován zejména offline režimem, tedy jednorázovým stahováním číselníků do lokálních úložišť dodavatelů, aby nebyly centrální služby zbytečně zatěžovány online dotazy.

Součástí testování je také administrativní ověření dalších povinností, například způsobu zasílání dat do ÚZIS nebo doložení protokolů a stanovisek souvisejících s připojením do dalších infrastruktur, zejména v návaznosti na spolupráci s Vysočinou a připojení do národního kontaktního místa pro přeshraniční výměnu zdravotnické dokumentace. Právě zde zazněla výzva směrem k poskytovatelům, aby co nejdříve zahájili komunikaci nejen se svými softwarovými dodavateli, ale také s dalšími partnery, jejichž součinnost je pro úspěšné dokončení celého procesu nezbytná.

Velký důraz byl kladen na to, že výsledkem testování není jednorázové rozhodnutí „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ v negativním smyslu. Protokol o testování zůstává otevřený po celou dobu, dokud nejsou všechny potřebné části doloženy a splněny. Pokud při testování vyjdou najevo nedostatky, cílem není poskytovatele z procesu vyřadit, ale naopak mu pomoci je postupně odstranit. Teprve ve chvíli, kdy jsou všechny části „zelené“, je protokol uzavřen a následně může být vystaveno potvrzení o splnění indikátorů pro konkrétního poskytovatele.

Z praktického hlediska byla důležitá i odpověď na otázku, zda vystavení potvrzení závisí na okamžitém nasazení do produkčního prostředí. Odpověď byla jednoznačná: nikoliv. Samotné ověření probíhá vůči testovacímu prostředí a na jeho základě lze potvrzení vystavit. Následné přepnutí do produkce by mělo ideálně nastat co nejdříve, technicky se podle organizátorů jedná převážně o změnu parametrů a adresace služeb. Zároveň ale bylo přiznáno, že reálné termíny závisí i na interních procesech nemocnic, schvalování nových verzí systémů a připravenosti dodavatelů. NCEZ proto nechce stanovovat tvrdý nejzazší termín, ale očekává co nejrychlejší přechod po úspěšném otestování.

Diskuse se dotkla i obsahu samotného ověřování. Bylo upřesněno, že poskytovatel musí splnit minimálně tři kategorie dokumentů podle toho, co uvedl ve své žádosti o podporu. Právě tato žádost je pro rozsah ověřování rozhodující. U záchranné služby je přitom povinně vyžadována zpráva o výjezdu, obdobně jako je pro nemocnice logickým dokumentem propouštěcí zpráva. U pacientského souhrnu bylo vysvětleno, že pro účely ověřování vůči národnímu kontaktnímu místu probíhá testování v CDA formátu, zatímco v rámci testování vůči NCEZ může být akceptován i formát FHIR na úrovni L1.

Významná část závěru byla věnována laboratořím a laboratorním zprávám. Zaznělo, že v rámci dočasného úložiště prozatím postačuje úroveň L1, nicméně právě v laboratorní oblasti se do budoucna očekává rychlejší posun k vyšší míře strukturovanosti a standardizace. Paralelně s tím se připravují specializované webináře zaměřené přímo na laboratoře, včetně širšího zavádění NČLP a elektronických laboratorních žádanek. Právě laboratorní segment byl označen za oblast, kde bude tlak na vyšší standardizaci v dalších měsících narůstat.

Celkově webinář ukázal, že proces zavádění interoperability vstoupil do praktické fáze. Testování již běží u několika nemocnic a dalších dodavatelů, vzniká první sada zkušeností a současně se postupně zpřesňují procesy i pravidla. Organizátoři opakovaně zdůraznili, že cílem není jen formální splnění dotačních podmínek, ale skutečné rozběhnutí elektronického zdravotnictví v praxi tak, aby validní elektronická dokumentace začala sloužit pacientům, lékařům i dalším zdravotnickým pracovníkům a přispívala ke kontinuitě péče.

Praktické informace pro zdravotníky

Pokud budete mít dotazy, můžete využít: Informační linku 1221, která je k dispozici v pracovní dny od 8 do 19 hod. nebo využijte e-mail: CSEZ@mzd.gov.cz

Návody k použití jednotlivých služeb elektronického zdravotnictví naleznete ZDE.

Standardy elektronické zdravotnické dokumentace jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na webových stránkách NCEZ.

#elektronizace #digitalizace #zdravotnictví #standardizace #interoperabilita #nemocnice #ambulance #primarnipece #praktickylekar #kvalita #udržitelnost #pacient #elektronickazdravotnickadokumentace #nemocnice #poskytovatelpéče #EZkarta #NCEZ #NPO22 #IROP